All I see turns to brown, as the sun burns the ground. And my eyes fill with sand, as I scan this wasted land, tryin' to find....Tryin' to find, why….
Je to zvláštní hra. Jsou stanoveny pravidla. Jsou známy nepsané principy. A karty rozdávaj jen určení. Přesto se nehraje fér….. Myslel jsem, že lezecká anarchie 90. let v Karsu pominula. Dál se sice každý může svobodně rozhodnout, zda a co, ale v rámci jakýchs MEZÍ. Proto mě mrzí, že z těch, jenž jsou povinování jakous odpovědnosti, si rozhodují dle svého uvážení bez ohledu na zbytek lezecké komunity….
Přidávání jištění do cest se někomu může zdát jako banalita, já zatím však vidím jakýs etický rozpor, navíc pokud je tak učiněno bez koncenzu, anóbrž v cestách, které to v žádnem případě nepotřebují… Že toto není jen jakás nostalgie, ale každoroční jev, mě o to víc zaráží! Jestliže se takto upravujínepsané dohody, pak nevidím důvod proč bych trebaž jen tak pronic zanic nemoh vylézt jakýkoliv projekt nespadající do dvouletého hájení, nebo si vlastně taky egoisticky dělat co chci bez ohledu na jakákolif pravidla, což?
Je vše v pořádku? Dokáže charisma jedince zastínit jiné? Charisma??? Není zatím spíš ego? Máme to zapotřebí? Je potřeba si vůbec na cos hrát? Proč za vším musí být jen víc? Není mnohdy lepší míň a líp? Záleží vůbec na kvalitě? A lezba? Quo vadis? …. No future??...
P.S. Zdaleka nemám před vlastním prahem zametýno, ale jsem aspoň přístupný diskusi…
0 Response to "Otázka Principu"
Post a Comment