Spojovala je neodbytná touha. Plížili se slůjemi, překračovali limity konvexnosti svých paží a kloubů, neznali strach ni oddech. Krátili si čas obrušováním hran, posouváním těžišť, zkracováním copánků. Padali na zem jak kusy mokrých hadrů jeden před druhého. Byli rozhodnutí, s napětím, často blízko cíli. … Budou si jednou s větremblíž?
(be i. – J., photos Paťas + Ty Krávo (A.v.D.)
0 Response to "Krácení provázků"
Post a Comment